Zdravotnictví 2030+ Proč je změna nutná?

Proč je změna nutná?

PROTOŽE UDRŽOVÁNÍ STATU QUO JE HAZARDEM S BUDOUCNOSTÍ A BEZ SYSTÉMOVÝCH ZMĚN JIŽ BRZY NEBUDEME MOCI VŠEOBECNOU KVALITU A DOSTUPNOST ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB ANI PŘEDSTÍRAT

PROTOŽE SYSTÉM FINANCOVÁNÍ A ORGANIZACE ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB V ČR NENÍ PŘIPRAVEN NA ŘEŠENÍ STŘEDNĚDOBÝCH FINANČNÍCH A ORGANIZAČNÍCH DOPADŮ:

  1. negativního demografického vývoje a snižování podílu práceschopného obyvatelstva (zejména výrazná demografická změna od třicátých let tohoto století a s ní související snížení výběru pojistného a zvýšení výdajů)
  • na konci příští dekády se změní poměr obyvatel v důchodovém a aktivním věku o téměř 500 tisíc osob v neprospěch výdělečně činných. Tento rozdíl se bude v dalších 30 letech dále prohlubovat.
  • Zatímco nyní přispívají 3 ekonomicky aktivní jedinci na 1 důchodce, v době vrcholícího demografického deficitu bude tento poměr činit pouze 1,7 ku 1.

2. zvyšování podílu chronicky nemocných pacientů (zejména v souvislosti se zvyšováním věku dožití, umocněným přicházející demografickou změnou a zvýšením podílu pojištěnců po dosažení věku zdravého dožití)

  • Na zdravotnictví bude ekonomickou aktivitou přispívat mnohem méně lidí. Mnohem méně lidí v něm bude velmi pravděpodobně pracovat. Mnohem více lidí přitom bude potřebovat stálou zdravotní péči.
  • Až o více než 2% HDP by měl v horizontu dvou dekád vzrůst očekávaný rozdíl mezi příjmy a výdaji veřejného zdravotního pojištění.

3. již probíhajícího tlaku na zvýšení výdajů státního rozpočtu:

  • v základních státních agendách obrany a bezpečnosti
    Jen předpokládané navýšení obranného rozpočtu na úroveň požadovanou spojenci představuje přesun cca 1% HDP z ostatních kapitol státního rozpočtu do rozpočtu obrany
  • V oblasti udržitelnosti důchodového systému
    V důsledku demografické změny mají náklady státního rozpočtu na starobní důchody v příštích dvaceti letech vzrůst o cca 2% hrubého domácího produktu
  • v oblasti rostoucích nároků na údržbu dluhu státního rozpočtu
    Aktuálně dochází k významnému nárůstu dluhu státního rozpočtu v porovnání k HDP (o cca 17 % pouze v letech 2019 – 2021). Nelze předpokládat, že bude možné pokračovat v zadlužování bez omezení, respektive bez významného navyšování nákladů na správu dluhu.

Tlak na státní rozpočet z uvedených důvodů již více neumožní plošně a bezpodmínečně sanovat požadavky poskytovatelů a dodavatelů služeb a zboží ve zdravotnictví ze státního rozpočtu. Ten je přitom dosud jediným potenciálním zdrojem dodatečných příspěvků do systému veřejného zdravotního pojištění.

  • zavádění stále nákladnějších technologií a léčiv (např. genetická léčiva již ve dvacátých letech tohoto století),
    Zavádění nových extrémně nákladných možností léčby (až desítky mil. Kč/pacient) zvýší výdaje na léčení relativně menší skupiny obyvatel. Při zachování solidárního charakteru systému, kryjícího zejména mimořádně vysoké náklady, které nemůže jedinec nést sám, budou tyto prostředky „chybět“ v ostatních oblastech „běžné“ medicíny
  • očekávatelných dalších negativních výkyvů ekonomického cyklu
  • zvyšování povědomí o možnostech právního vymáhání dnes téměř nelimitovaných nároků z veřejných zdrojů.
  • globálního trendu soustředění profesionálů ve velkých centrech a obecné očekávané nižší dostupnosti některých typů zdravotnických profesionálů a tím i zdravotních služeb

PROČ NENÍ SOUČASNÝ SYSTÉM NA ZMĚNY PŘIPRAVEN?

PROTOŽE PŘECHOD OD POLITICKY CENTRÁLNĚ ŘÍZENÉHO SYSTÉMU K SYSTÉMU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ NIKDY NEBYL DOKONČEN

Vysoká míra politizace při distribuci prostředků a organizaci sítě znamená slabost vůči mediálnímu, politickému i ekonomickému lobbyingu. Politický zájem vede k primárnímu uspokojení zájmů nejhlasitějších a politicky/mediálně nejmocnějších skupin (jimiž nejsou pojištěnci, ani pacienti). Neumožňuje vycházet čistě z potřeb pojištěnců a úsilí o co nejefektivnější poměr výdajů a přínosů.

Nejasné vymezení odpovědnosti mezi státní správou a systémem zdravotního pojištění vede k neodpovědnému odsouvání a neřešení očekávatelných výzev.

PROTOŽE JE SOUČASNÁ ORGANIZACE SYSTÉMU NA VŠECH ÚROVNÍCH OVLIVNĚNA VŠUDYPŘÍTOMNÝM KONFLIKTEM ZÁJMŮ

Stát coby vlastník významné části poskytovatelů služeb na trhu například prostřednictvím úhradové vyhlášky rozhoduje o distribuci prostředků zdravotního pojištění, a tudíž i o příjmech vlastních ekonomických subjektů. Konflikt zájmů lze ale vysledovat prakticky na všech úrovních. Konflikt zájmů je přitom přímou a logickou překážkou efektivity jakéhokoliv systému.

PROTOŽE JE AKTUÁLNÍ SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ NASTAVEN (MIMO JINÉ I V DŮSLEDKU STÁLÉHO POLITICKY GENEROVANÉHO TLAKU) NA PLOŠNÉ A BEZPODMÍNEČNÉ ZVYŠOVÁNÍ VÝDAJŮ.

Neumožňuje ale předvídatelně a racionálně přizpůsobit výdaje reálným hospodářským možnostem a výběru pojistného.

Nemá na druhou stranu nástroje, jak přizpůsobovat potřebám systému a pojištěnců výši pojistného

Nemá nástroje, jak dosáhnout efektivnější věcné i geografické organizace služeb

Jeho procesy nemohou zcela naplnit svůj účel. Jsou postaveny do určité míry na intuici, předpokladech, respektive osobních a politických vazbách.

Je v případě výpadku závislý na zvýšení příspěvku ze státního rozpočtu, což dále posiluje politický vliv na řízení systému

Plošnost a bezpodmínečnost vedou ke snížení efektivity. Nutně pak i k tomu, že podcenění zůstanou ještě podceněnějšími.

Příkladem budiž zásadní nárůst výdajů v.z.p. v posledních letech, který nevedl k zásadnímu zvýšení výkonnosti, dostupnosti, nebo kvality služeb.

PROTOŽE V SYSTÉMU ZÁVISLÉM NA POLITICKÉM CYKLU A UMOŽŇUJÍCÍM AD HOC POLITICKÉ ZÁSAHY DO FINANCOVÁNÍ NELZE STŘEDNĚDOBĚ PLÁNOVAT

PROČ PRÁVĚ TEĎ?

PROTOŽE JE NUTNÉ POČÍTAT S DLOUHODOBÝM HORIZONTEM PŘÍPRAVY A PROSAZOVÁNÍ ZMĚN

Lepší deset let přípravy a jedna systémová změna, než deset let nekoncepčních, průběžně prosazovaných, a následně rušených změn.

PROTOŽE POZITIVNÍ EFEKT ZMĚN SE PLNĚ PROJEVÍ AŽ S ODSTUPEM NĚKOLIKA LET, a proto je nutné začít co nejdříve.

PROTOŽE GENERACE „HUSÁKOVÝCH DĚTÍ“, NYNÍ ZÁSADNÍ EKONOMICKY AKTIVNÍ ČÁST POPULACE, ZAČNE PŘEKRAČOVAT HRANICI ZDRAVÉHO DOŽITÍ JIŽ ZA DESET LET. A DESET LET JE PRO ÚPRAVU TAK SLOŽITÉHO SYSTÉMU, JAKÝM JE ZDRAVOTNICTVÍ, VLASTNĚ ZÍTRA

PROTOŽE JE V SOUVISLOSTI S KRIZEMI POSLEDNÍCH LET NUTNOST SYSTÉMOVÝCH ÚPRAV JIŽ ZŘEJMÁ KAŽDÉMU, KDO NEZAVÍRÁ OČI