Udržování současného statu quo s drobnými průběžnými úpravami.
Toto řešení může přežívat další období, nelze na něm ale stavět a flexibilně reagovat na potřeby a omezení, vyplývající z měnících se podmínek.
- Nenabízí prostor pro koncepční plánování, racionalizaci, zvýšení efektivity, nebo úspěšné zavedení podpůrných technokratických opatření.
- Je v zásadě závislé na víře v budoucí schopnosti státního rozpočtu nahrazovat očekávané výrazné výpadky příjmů a zvýšené výdaje.
- Nejpozději v polovině příští dekády způsobí v souvislosti s růstem potřeb a snížením příjmů v důsledku demografické změny výrazné omezení dostupnosti a kvality poskytovaných a hrazených služeb, a to zejména pro skupiny populace s nižšími příjmy a menšími sociálními kontakty. K tomuto negativnímu efektu přitom dochází již dnes, přestože jsme v období dlouhodobě relativně vysoké ekonomické výkonnosti, příznivé demografické skladby obyvatelstva a po období mimořádných finančních injekcí, plošně rozprostřených do systému zdravotnictví.
I posledně jmenovaná zkušenost nás vede k přesvědčení, že tato obecná varianta přístupu k problému není z výše uvedených důvodů po zvážení způsobilá pro dosažení základních cílů zlepšení organizace, zvýšení efektivity a příjmů systému veřejného zdravotního pojištění
Centralizace a posílení prvků státního řízení zdravotnictví.
Tato varianta představuje jeden z potenciálně relevantních konceptů dalšího vývoje. Zároveň je ale tato varianta problematická z hlediska zájmů systému i pacientů. Centralizace a posílení role státní exekutivy sice může vést ke krátkodobým organizačním úsporám, zjednodušení procesů, nebo odpovědnosti, tyto dopady jsou ale dle zkušeností s fungováním státních systémů zahraničních (a koneckonců i jiných systémů českých) z větší části pouze dočasné a zdánlivé.
Podívejme se na příklad státem řízeného systému britského zdravotnictví, které má i přes nesrovnatelně vyšší hospodářskou sílu zásadní problémy s provozem a dostupností služeb i zboží.
- Cenou za další politizaci a centralizaci by s nejvyšší pravděpodobností bylo vytvoření nepružného a nekonkurenčního prostředí, ve kterém lze problémy úspěšně skrývat, ve kterém neexistuje tlak na zvýšení efektivity a dominuje vliv ekonomických lobby, napojených na státní exekutivu. V konečném důsledku lze v případě centralizující a politizující varianty předpokládat přesun očekávaných problémů s nedostatkem a nedostupností služeb a zboží do oblasti šedé ekonomiky a osobní, byť neformální a neoficiální finanční spoluúčasti pacientů prakticky na všech úrovních systému.
- Tato varianta též popírá a potlačuje již zavedený a existující koncept více zdravotních pojišťoven. Neumožnila by využití potenciálu konkurence a omezila možnosti volby. Obrat k přiznaně politickému centrálnímu vedení systémů poskytování zdravotních služeb by byl popřením celého popřevratového vývoje.
Tato obecná varianta přístupu k problému je z výše uvedených důvodů po zvážení způsobilá pro dosažení základních cílů zlepšení organizace, zvýšení efektivity a příjmů systému veřejného zdravotního pojištění pouze částečně a potenciálně. Volba této cesty představuje s ohledem na zkušenosti s dlouhodobým fungováním, politizací, problematickou kontinuitou a efektivitou ústředních orgánů státní správy zásadní rizika zvýšených nákladů, snížení transparentnosti a efektivity, zhoršení přístupu ke službám a tím i reálného ohrožení funkčnosti systému.
Dokončení a rozvinutí možností pluralitního a samosprávného systému zdravotního pojištění
Tato varianta řešení spočívá ve zvýšení efektivity prostřednictvím posílení prvků konkurence na úrovni vztahů pojišťovna/pojištěnec, pojišťovna/poskytovatel služby.
Tato varianta řešení umožňuje volbu a individuální přístup pojištěnce k zabezpečení jeho zdravotních potřeb, stejně tak jako individuální přístup pojišťoven ke svým pojištěncům a racionální nastavení vztahů pojišťoven i poskytovatelů v rámci zdravotnického průmyslu.
V tomto řešení případně nepůjde o vytvoření nového systému, ale spíše o naplnění současného systému pluralitního veřejného zdravotního pojištění funkčním obsahem.
Řada opatření, která by bylo nutné učinit tak bude směřovat pouze k nápravě dlouhodobě známých nedostatků, nebo faktickému zakotvení, potvrzení a stabilizaci již reálně existujícího stavu.
Vytvoření prostředí pro zvýšení výkonnosti systému nelze dosáhnout jinou než zákonnou cestou, protože vyžaduje úpravy kompetencí, procesů a institucí, které jsou již dnes předmětem zákonných předpisů v oblasti veřejného zdravotního pojištění.
Výše uvedená varianta koncepčního přístupu, tedy rozvoj existujícího systému pluralitního veřejného zdravotního pojištění a využití jeho možností, je po zvážení nejlépe způsobilá pro dosažení základních cílů zlepšení organizace, zvýšení efektivity a příjmů systému veřejného zdravotního pojištění.
Již připravené návrhy systémových úprav, které jsou konkrétním podkladem pro diskuse v rámci iniciativy udržitelné Zdravotnictví 2030+ proto rozvíjí právě tento základní koncept.
